Am I really alone or I just feel like that?

7. října 2011 v 16:40 | Nia Challs |  Nia Challs

Celý dnešný deň je nejaký divný. Od rána sa necítim dobre a nie je to len tým, že ma už tretí deň statočne bolí hrdlo. Robia to ľudia naokolo, čo sú nervózni už od rána, hádajú sa, prípadne sa ani nerozprávajú, stále len do každého hučia, a ja to ani za boha nemôžem zniesť. Neznášam to, keď sa všetci okolo mňa správajú ako najväčší egoisti, mysliaci len na seba, tie ich pridrbané dogmatické reči, v ktorých majú pravdu len oni a nikto iný.

Ale nejde len o to. Píšem sem lebo sa cítim sama, opäť po dobe z minulého roka keď ma podobné depresívne nálady chytali podchvíľou, a ja mám pocit, že je to tu opäť. Mám potrebu kdesi ísť, stačí mi vypadnúť len niekde na kávu, lebo fakt sa mi nechce trčať zavretá doma aj keď je vonka hnusne a ja v takomto upršanom a chladnom počasí najradšej sedím pri nejakom seriáli a pijem teplý čaj. Nemám náladu byť s veľkým počtom ľudí, chcem byť s jednou, dvoma kamoškami a kecať len tak o blbostiach. Ako však zisťujem, z tých mála ľudí s ktorými chcem byť na mňa všetci kašlú, čiže ja idem ako taká krava sedieť na zadku, čumieť do blba a myslieť na to čo ma trápi.
Čoraz viac premýšľam nad niekým, s kým som sa už nevidela poriadne dlho, ak hej tak len na pár sekúnd a uvedomujem si, že mne tieto 2 osoby v mojom živote tak strašne chýbajú. Spomínam na všetky udalosti čo sme spolu zažili, na naše hádky, prespávania, dni, keď sme len tak behali po vonka a kecali a kecali. Viem, že je to možno trocha trápne a sentimentálne, a na mňa si už možno ony dve ani nespomenú, ale ja to tak proste cítim.

V najbližšom čase ma čaká stužková, dokonca už o týždeň, takže tento týždeň sa budem baviť jednak pri príprave programu, z ktorým sme ešte ani nezačali, pri dolaďovaní posledných detailov, o čosi neskôr na dozvukoch, prípadne aj iných školských akciách. Myslím, že tieto moje terajšie pocity na tú chvíľu odignorujem, pretože budem zamestnaná niečím iným, ale v kútiku duše a pri ďalšom okamihu keď sa budem cítiť sama a s tým že ma všetko sere, sa vrátia a to v dosť podstatnom rozmere.

54555741_large


1419899428_5_xk0z_large
283398_215804665131117_100001047561249_612281_5746537_n_large
313246_2364951334168_1561935608_32584353_1060428462_n_large
Tumblr_lqrkf1lyha1qgaqedo1_500_large
These-dreams-shoot--large-msg-13042815216_large
Tumblr_lsnu3e3elv1r1wj6yo1_500_large
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Flossy C. Flossy C. | Web | 9. října 2011 v 0:31 | Reagovat

Tak koukám, že tohle počasí na nás dopadá tak nějak stejně. Ale já ho mám snad i ráda. Jen tak ležet, u postele šálek čaje, po pokoji vycházející jemné teplo z hořicích svíček a snít :) Já jsem poslední dobou hodně ráda sama, protože nevím, nějak mi přijde, že si s okolím nemám vlastně co říct...a to je i tak docela smutné. Vždycky jsem bývala komunikativní a teď jsem tak nějak uzavřená sama do sebe. A třeba na tebe ty dvě osoby také myslí, jen jsou na tom stejně jako ty ;)

2 megiiiii megiiiii | Web | 7. listopadu 2011 v 17:16 | Reagovat

Víš ty co ? Já chci, aby jsme byly sousedky ! Protože neni možný že vždycky vážně dokážeš popsat přesně to, co se honí hlavou i mně.
Úplně stejně se cítím já. Nemám dokonce ani sílu chodit do školy, kolikrát už jsem i zatáhla a jen celej den ležím doma, přemýšlim nad vším co mě zkrz na zkrz probodává, přijde mi že já jsem tu vždycky pro všechny ale pro mně, když mi není fajn, nikdo.
Hrozně bych potřebovala někoho, kdo se nezajímá jen o svoje vyřešení problémů ale i o pocity ostatních. Nevím proč, prostě mám pocit že bychom si navzájem hrozně rozumněly :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama